Urputnost nebo obnažení duše

Nechci tě otravovat se svýma úvahama,myšlenkama a pocity. Dáváš mi dostatčně najevo že tě to nezajímá. Směješ se mým slohovkám,nenapadne tě že ty slohovky jsem psala aby ses pokusil zamyslet.Že slohovkou se snažím dostat do tvého nitra. Tebe takové věci nenapadnou protože ti je šumák vše kolem tebe,je ti jedno i tvá osoba. Prostě nemáš myšlenky,protože sis je zakázal.Nemáš city,protože sis je zakázal. Nebo protože si leniví je mít,protože city i přemýšlení bolí. Nevím nechápu jak někdo může být tak chladný,lhostejný. Nenapadne tě že slohovka = beznaděj. Slohovka je pro mě poslední pokus ukázat ti mé pocity,doslova obnažit svou duši před tebou.

Já vím že to nechápeš a ani to nepochopíš,já jen trapně doufala.